KD Ládví

Vlastimil Květenský, 1983, keramika, ve vestibulu kulturního domu Ládví, Ďáblice, Praha, 

Ke Kouli 2228/2a, 180 00 Praha 8

Libeňský plynojem je výrazná technická stavba blízko Palmovky. Stojí trochu stranou na menším vršku v parčíku, částečně zakrytá topoly a dnes i borovicemi. Většina plynojemů je dnes válcová, kdy se víko zdvíhá podle množství uloženého plynu. Tvar a velikost plynojemu zaujal řadu tehdejších umělců, jako Cyrila Boudu, Františka Grosse, Josefa Sudka, Václava Chochola, i Škvoreckého, Hrabala a Vlasty Buriana.

Mapa zde

Nedaleko ulice na Farkách

Kameny zvané Tři bohyně nestojí právě tady, nedaleko ulice na Farkách, náhodou. Místo, kde mají být vztyčeny, vybral slovinský sochař a geomant, autor slovinské vlajky a státního znaku Marko Pogačnik. Na základě svého citu pro krajinu vybírá pro vztyčení různých kamenů ta místa, kde budou působit jako akupunkturní jehly harmonizující dané místo i jeho okolí.

Mapa zde

Základní kámen kostela byl na Karlínském náměstí položen 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty. Stavba kostela trvala 9 let a na jeho výzdobě se podílela celá řada českých, rakouských a německých umělců i firem.

Pátkova ulice
Autor Zoubek Olbram v roce 1987

Původní umístění objektu bylo před budovou menzy kolejí Univerzity Karlovy. Při přestavbě menzy byla plastika přesunuta na přiléhající trávník.

https://umenipromesto.eu/

Bohnická 1, 181 00 Praha 8-Bohnice

Celek barokního statku snad z roku 1772 s výraznou souměrnou dispozicí budov a jejich členění. Vynikající ukázka lidového baroka 18. století s nerušivými úpravami 19. století. Statek je nejvýznačnější a zároveň nejpůvabnější památkou v obci.

Katastrální území Bohnice
(Bohnická 36)
Ukázat na mapě

V průběhu budování Astronomicko-geodetické sítě (AGS) bylo v letech 1936 − 1942 na území Čech postaveno devět zděných měřických věží. Jedna z nich se nachází na pražském vrchu Ládví a je v ní umístěn velmi důležitý geodetický bod.

Měřická věž v Ládví byla postavena roku 1936. Ládví (359 m n. m.) je druhý nejvyšší vrchol pražské kotliny, severovýchodně od jádra Kobylis.

Na východním okraji končí Ládví skalnatým výběžkem, který je místem dalekého rozhledu, odkud je možné při dobré viditelnosti dohlédnout na Říp a České Středohoří. Tento rozhled při své návštěvě Ládví roku 1835 obdivoval i Karel Hynek Mácha.

Odkaz na mapu

Tehdejší učitel Tomáš Linhart se s prosbou o pomoc obrátil k samotnému císaři Josefu II., který tou dobou pobýval v Trojském zámku. Císař žádosti vyhověl a byla zahájena stavba nové školní budovy. Nová škola taktéž stála uprostřed návsi, byla též o dvou místnostech, z nichž jedna náležela učiteli a ve druhé se učilo. I tato škola spadala pod faru.

Městský okruh 43, 182 00 Praha 8

Památník Operace Anthropoid stojí v Praze-Libni poblíž mimoúrovňové křižovatky Vychovatelna, nedaleko místa události – pravotočivé zatáčky, spojky mezi ulicemi Zenklova a V Holešovičkách. Připomíná československé parašutisty, kteří v těchto místech provedli 27. května 1942 atentát na Heydricha.

Mapa zde, 

U rodinného domku č.p. 542 v Ládevské ulici

Chaberský menhir má své jméno, říká se mu „Kamenný slouha“. Možná i proto, že jeho tvar může někomu připomínat skloněnou mužskou postavu.

Jeden z těchto tajemných kamenů, jejich historie sahá až hluboko do minulosti, můžeme najít v Městské části Praha - Dolní Chabry. Nepatří sice k největším, ale i tak stojí za připomenutí.

Bohnický hřbitov je známý svou jedinečnou a mystickou atmosférou, která je unikátní i na poměry České republiky. Hřbitov vznikl pro potřeby Psychiatrické nemocnice Bohnice, a proto se mu přezdívá hřbitov bláznů. Dlouhodobě je však ve velmi špatném stavu. K jeho zlepšení přispěli někteří občané vedení místním patriotem Jiřím Vítkem, který se o hřbitov dlouhodobě stará. Další nezbytná zlepšení hřbitova však již nebyla v silách samotných občanů. Byla proto nezbytná institucionální podpora. Od roku 2023 je hřbitov v majetku MČ Praha 8

Více informací 

Mapa zde

Bývalá klasicistní kaplička z 2. poloviny 18. století stávala na návrší staré návsi. Dnes po nové přestavbě je dochována jen horní část zvoničky. Ve výklenku se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Stojí vlevo od zásobovacího vjezdu do obchodního centra Draháň.

Katastrální území Čimice
(ul. Čimická)
Ukázat na mapě

Burešova 14, čp. 1130, Kobylisy, Praha 8
Park se nachází asi pět minut chůze od stanice metra Ládví, poblíž Taussigovy ulice. Ve vodní ploše jezírka jsou umístěny figury dvou pelikánů z pálené šamotové hlíny od J. Černocha z roku 1983. Plastika pelikánů bývá velmi často poškozena vandaly. Z toho důvodu byla později umístěna dále do vodní hladiny.

Zdroj: Prazskekasny.cz

Mapa zde

Ludmilina ulice, nad stanicí metra B – Palmovka

Základní kámen ke stavbě nové budovy byl položen 23. listopadu 1846 za přítomnosti arcivévody Štěpána. Nová synagoga byla slavnostně vysvěcena až o dvanáct let později roku 1858. Stará synagoga stála na svém místě ještě několik let. Byla zbořena roku 1862.

Nová synagoga byla postavena právě z důvodu častých povodní ve vyšší poloze pozemku, mimo hranice původního ghetta. Od vstupní branky k ní vedla alej stromů s upravovanými korunami. Samotná stavba dokládá dobu svého vzniku – období raného romantického historismu.

Katastrální území Libeň
Ukázat na mapě

Autor Haragsimová Eleanora v roce 1965

Původně byla prolézačka Slepičky s klouzačkou a pískovištěm umístěna v areálu mateřské školky v Nekvasilově ulici. V areálu byla také párová plastika Kohoutek, ta však zanikla. Školka přestala sloužit svému účelu po povodni v roce 2002 a v roce 2006 stržena. Když v roce 2016 započala na pozemku výstavba nového bytového objektu, byla slepička zachráněna a po skončení výstavby zrestaurována a znovu osazena na současné místo.

https://umenipromesto.eu/

U Meteoru 599

je zčásti dřevěná a zčásti zděná secesní sakrální stavba postavená podle projektu architekta Emila Králíčka. Jedná se o katolický kostel, který byl vystavěn na pozemku zvaném Košinka v Libni v letech 1904 – 1905. Původně se mělo jednat o provizorium, slouží však dodnes.

Celý text

Vestibul stanice metra Palmovka

Autor Appl Alexius v roce 1990

https://umenipromesto.eu/

U Českých loděnic

Původně mlýn, jehož hlavní budova, dnes po zvýšení terénu je přízemní s polosuterénem.
První zmínka o mlýně je z roku 1595. V roce 1720 byl tento mlýn uváděn jako „mlejn velký panský“, kdy jeho součástí byla pila a továrna.

V roce 1993 byl Velký mlýn č.p. 40 svěřen do správy městské části Praha 8. Celková rekonstrukce se uskutečnila koncem roku 2000.

Katastrální území Libeň
Ukázat na mapě

U Slovanky
Autor Svátek František v roce 2019

Pomník českému fyzikovi a aktivnímu účastníkovi protinacistického odboje vytvořil v roce 2019 František Svátek

umenipromesto.eu

Bohnická 57, čp. 12, Bohnice, Praha 8 
Stačí popojet jednu zastávku autobusem od panelákového sídliště Bohnice a rázem se ocitnete na malebné návsi, jako byste ani nebyli v Praze. Kousek pod místním kostelíkem u domu č. 57 je v nice nad kamennou nádržkou směrem do ulice umístěna lví hlava - chrlič. Nika je součástí ohradní zdi. Po obou stranách nádržky jsou dvě kamenná odpočívadla. 

zdroj: https://www.prazskekasny.cz/

Mapa zde

V severovýchodním rohu Elsnicova náměstí v Libni

Pomník byl postaven roku 1935 na počest člověku, který se zasloužil o to, že 12. září 1901 byla Libeň připojena k Praze. Pomník byl realizován spoluprací sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Jana Bloudka.Roku 1889 se stal prvním starostou "České obce sokolské". Podporoval státoprávní a jazykové programy a s vlasteneckým zápalem pracoval na postavení Husova pomníku v Praze, nejprve jako pokladník, později jako starosta spolku.

Mapa zde

V pražském Karlíně na ulici Sokolovská /Kaizlovy sady/

Sedm metrů vysoký obelisk připomíná dvě události. Jednou z nich je pátá nejmohutnější a zároveň nejničivější povodeň v Praze v září 1890. Druhou připomínanou událostí je utonutí 20 zákopníků (dnes ženistů), kteří se účastnili záchranných prací.

Kyselova 1658, OC Ládví

Neznámý autor, vytvořeno mezi lety 1980-1985

Kubíkova 11, čp. 1698, Kobylisy, Praha 8

Domov pro seniory v Ďáblicích byl vystavěn na konci 70.let 20. století. Jako součást sadových úprav před hlavním budovou, byla navržena pískovcová fontána ve tvaru květu. Instalována zde byla v roce 1981. Funguje na principu oběžného čerpadla. Pod úrovní terénu se nachází jímka se stálou hladinou vody a kalovým čerpadlem, které vytlačuje vodu potrubím do vrcholu fontány (květu). Odtud voda přepadá v kaskádách do mělké spodní nádrže a teče zpět do jímky. Autorem fontány byla sochařka Renata Oleríny. 
(za poskytnuté informace děkuji panu řediteli PhDr. Milanu Sedláčkovi) .

Zdroj: prazskekasny.cz

Mapa zde

Dnešní pietní území je architektonicky upravenou částí severního prostoru dřívější rozsáhlé vojenské střelnice. Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi panelovými domy a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy.

Střelnice byla zřízena již v roce 1890 a původně sloužila pro výcvik pěchoty. Po 1. světové válce zde kromě pěchoty nacvičovaly i městské sbory, Sokol a další civilní organizace. Za německé okupace, v letech 1939–1945, sloužila střelnice k hrůzným účelům, a to k represivním popravám. Německá správa proměnila tamní konírnu na poslední věznici odsouzených a v severní části střelnice zřídila hromadné popraviště. V té době měřila střelnice po obvodu 5 000 metrů a její délka byla 1 100 metrů.

Více informací

Katastrální území Kobylisy
(Mezi ulicemi Střelničná a Žernosecká)
Ukázat na mapě

Praha 08, Drahorádova

Autor Černý Miroslav, vznik 1983

https://umenipromesto.eu/

Kostel byl v roce 1914 stavební firmou „V. Nekvasil“ dostavěn v areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích v secesním stylu, zasvěcený sv. Václavu. Jeho projektantem byl Václav Roštlapil. Zajímavé je i např. to, že na jeho stavbě se podíleli italští a francouzští váleční zajatci

V roce 1993, po dohodě s Pražským arcibiskupstvím, byl kostel 11. února nově vysvěcen. Tento den byl určen záměrně, neboť byl papežem vyhlášen Dnem nemocných.

Katastrální území Bohnice
(Kostel v Psychiatrické léčebně, Ústavní ulice)
Ukázat na mapě

Pražská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. všeobecně známá pod zkráceným lidovým názvem Rustonka, byl významný pražský strojírenský podnik, který stával ve východní části Karlína na hranici s Libní, v prostoru zvaném Švábky, mezi libeňskou Palmovkou a karlínskou Invalidovnou, na adrese Praha 8 – Karlín, Sokolovská č. p. 268. Šlo o jeden z prvních strojírenských podniků v hlavním městě Praze. Poslední budova zanikajícího areálu závodu, někdejší kotelna s osmibokým cihlovým komínem, pocházející z poloviny 19. století, byla zdemolována na přelomu února a března 2014.

Průchod stanice metra Florenc

Autor Ballardiny Sauro, Oplt Oldřich v roce 1974

https://umenipromesto.eu/

Miloslav Hájek. 1977, pískovec. Praha 9-Střížkov, Děčínská 552/1.

Foto: Alena Pokorná

Autor neznámý, 80. léta, pískovec, Čimická, Praha 8; u OC Draháň

Foto. Xp Witz; Laubovi

https://www.vetrelciavolavky.cz/

Zámka je výšinné sídliště a hradiště na severozápadním okraji pražských Bohnic. Bylo osídleno v eneolitu, době bronzové a v době hradištní. Jeho zbytky jsou chráněné jako jako kulturní památka ČR. Nachází se na vrcholové plošině ostrožny, jejíž západní a jižní svahy jsou součástí přírodní památky Zámky.

Katastrální území Bohnice
Ukázat na mapě

První továrnu na výrobu dynamitu v Rakousku-Uhersku otevřel osobně Alfred Nobel v roce 1870 zde na pravém břehu Vltavy. Kromě provozních budov byly vystavěny také budovy s byty pro dělníky a další personál. Bohužel krátce po zprovoznění došlo k několika tragédiím, kdy byly objekty zničeny. A tak musela být továrna vybudována znovu.

Na začátku 20. století s rozvojem výstavby města byla výroba přesunuta do alpských údolí a okolí Pardubic. Nicméně nejrůznější pyrotechnika se zde vyráběla i poté.

Po skončení 2. světové války se areál stal součástí národního podniku Zbrojovka Brno, později národního podniku Jiskra, který zde znovu začal vyrábět pyrotechniku. Zábavní pyrotechnika se zde vyráběla až do 90. let 20. století.

Mateřská škola, Poznaňská 32

Autorem kovové plastiky z roku 1985 je Pavel Vilímek.

Umístění: Praha 8, Dolákova, hřbitov Bohnice

Pohřben 10.10.1938.
V den výročí jeho úmrtí, po dlouhých 75 letech, byla zásluhou 35. OS klubu Junáka Praha, Úřadu městské části Prahy 8 – Karlín a za přítomnosti vedení Muzea K – S 14 odhalena na rodinném hrobě pamětní deska připomínající v osobě četaře Hrada pohnuté dny podzimu 1938. Lze jen doufat, že tato symbolická připomínka bude mít delšího trvání, než pamětní desky odhalené na pěchotním srubu K – S 14 „U cihelny" v letech 1988 a 1994. (Zdroj: www.armyweb.cz)

Sochu betonového koupaliště s bronzovými návštěvníky vytvořil v roce 1990 Bohumil Zemánek.

Ulice Zelenohorská, Bohnice

Nejdelší panelový dům u nás, postavený v jedné linii, bez zlomů nebo zakřivení, stojí na pražském sídlišti Bohnice v Zelenohorské ulici. Je dlouhý 330 metrů a vstupuje se do něj 18 jednotlivými vchody. Ve 400 bytových jednotkách žije přes 1000 lidí. Do jediné budovy se tak vejde větší vesnice nebo menší město. Panelový rekordman stojí od roku 1975.

Autor sochy: Vladimír Koštoval

Místo u OC Krakov

Umístění: Praha 8, Povltavská, před VŠ u mostu Barikádníků
Nápis:
NA PAMÁTKU BOJOVNÍKŮ
PRAŽSKÝCH BARIKÁD 5.5. - 9.5.1945

Pod vodárenskou věží
Autor Racek Ivan v roce 1974

https://umenipromesto.eu/

V areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Troji

Autor: Kolíbal Stanislav v roce 2020

Dílo sochaře Stanislava Kolíbala s názvem Pocta geometrii odkazující na spojení umění, architektury a vědy.

https://umenipromesto.eu/